Normalizace a rozmach socialistického zemědělství na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let nám překvapivě přinesla mnoho nových a zajímavých projektů. Jedním z nich je pěstování rýže na území Československé socialistické republiky. Ano, byly tu již pokusy v padesátých letech na území jižního Slovenska, bohužel neúspěšné. Věda však pokročila dále a pod vedením Čínských odborníků byla pro pěstování rýže vybrána pramenitá oblast Žďárských vrchů s dostatkem vody a na živiny bohatých podmáčených luk a rašelinišť. Nadmořská výška okolo 650m.n.m. také zvoleným odrůdám rýže vyhovovala. Problém však nastal s mechanizací, kdy klasické traktory národní produkce často zapadaly v hlubokém bahně. Odborníci z místní strojní traktorové stanice však neváhali a rozhodli se pro mechanizaci pěstování rýže využít zapomenuté traktory z transportu do Východního Německa, rumunské stroje UTB/Universal U-651M. Už pohon 4x4, a výkonný motor o 65 koňských silách je předurčoval k úpravám. Bylo vymyšleno řešení odlehčení hmotnosti traktoru pomocí třílisté vrtule poháněné prodlouženou hřídelí od zadní části převodové skříně za sedačkou řidiče. K vyrovnání točivého momentu hlavního rotoru byla v přední části instalován pomocný rotor. Páka cyklického řízení byla vedena odshora nad volant. Stroje se v praxi velmi osvědčily a nejenom, že hlavní rotor traktor nadlehčoval, dokázal ho i zvednout do výšky, takže traktoristé rádi využívali k cestám na pole vzdušných přeletů. Bohužel jak to v podobných případech bývá, pěstování rýže se v daných podmínkách neujalo. Mnozí za to viní zahraniční odborníky, ale ti se rozutekli v náručí českých děvčat, takže.... Stroje pak ještě chvíli pomáhaly na půdě domácí traktorové stanice a sloužily např. k postřikům plodin z výšky, postupně však byly rozebírány na náhradní díly, až zbyl tento jediný...