Before/After

Tatru 805 "Kačenu,Kvíčalu" zná snad každý, kdo se trochu zajímá o starší nákladní vozy tuzemské výroby. Málokdo však ví, že na základě tohoto vozu vznikl v roce 1959 jediný prototyp nákladního vozu Tatra 806 se třemi hnacími nápravami. Vyroben byl na základě požadavku ženijního vojska pro použití jako lehký nákladní tahač výjezdový s přepravou mužstva, nebo materiálu a zároveň s možností táhnout střední podvalník pro malé lodě. Tři hnané nápravy byly zvoleny pro snadnější průchod terénem, zároveň byl také osazen tou dobou nový nejsilnější osmiválcový motor T 603A s výkonem 77 kW (105 koní). Převodovka zůstala 4 stupňová, stejně jako možnost řazení pohonu obou předních řiditelných náprav. Jízdní vlastnosti tohoto prototypu byly hodnoceny na výbornou, díky přidané nápravě vozidlo netrpělo takovou "kolíbavostí" jako vozy sériové produkce. Bohužel však zmizela výhoda malého zlomového úhlu. Problémem byla také vysoká tuhost řízení.
Prototyp byl dodán k 51.ženijní brigádě do Litoměřic. Jak dlouho a úspěšně sloužil se nepodařilo vypátrat. Lze se domnívat, že zkušenosti z provozu byly takové, že automobilka v Kopřivnici zůstala pouze u tohoto jednoho prototypu a dále se výrobou nezabývala. Stroj zůstal zapomenut. Prameny ho objevují až začátkem osmdesátých let v okrese Benešov už jako upravený vůz tehdejší Požární ochrany. Sloužil podobným úkolům pro jaké byl konstruován - jako tahač valníků pro lodě, nebo tahač dvounápravových kompresorů. Vnitřek nástavby byl upraven pro převoz výjezdové skupiny. Více se neví.
Zatím poslední objevení stroje proběhlo minulý rok v létě, kdy Tatru zapomenutou v rohu staré stodoly pod balíky slámy odhrabal zájemce o náhradní díly v domnění, že se jedná o klasickou T805. Vozidlo zůstalo velmi zachovalé a skoro bez známky rzi. Majitel si tohoto kusu cení a nemá zájem o jeho velikou popularitu. Snad se někdy v budoucnu dočkáme veřejného předvedení.

Psal se rok 1973, kdy spatřil světlo světa tento unikát. Autobus s podpůrným reaktivním pohonem. Na českých letištích byl totiž zájem o rychlou přepravu cestujících, jenže dostupné autobusy svou max. rychlostí 100km/hod požadavkům nevyhovovaly. Proto bylo přistoupeno k vývoji testovacího modelu s přidanými proudovými motory, které při testech dopomohly k rychlosti až 180km/hod. Při testech byl autobus dodatečně osazen směrovým kormidlem, které udržovalo stabilitu řízení. Díky větší spotřebě paliva, byly v přední části vozu namontovány přídavné nádrže. Testy vozidla byly velmi úspěšné, ale narazilo se na jiný problém. Zkušební cestující špatně snášeli vysoké rychlosti a při zrychlení se jim dělalo velmi nevolno. I řidiči se s tímto strojem báli, takže najednou nebyl nikdo, kdo by usedl za volant. Proto byl autobus odstaven a po nějakém čase byl předělaný na vinárnu pro posádky letadel. Prostory se však nezdály důstojné, vinárna se neujala a autobus byl odprodán jednomu aeroklubu jako klubovna s hospodou. Na místním sportovním letišti pak stojí až do teď. Bohužel krásná, stylová hospůdka v útrobách tohoto speciálu by možná fungovala dodnes, nebýt loterie ministerstva financí s účtenkami. Život na vesnici je totiž jiný, než si v Praze myslí. Díky tomu zbývá posledních pár dní, než přijede drapák z kovošrotu....

Každý dnes vidí kosmické úspěchy velkých států, ale že i Češi měli svůj vesmírný program, na to se zapomíná. Ano, byl tajný a kosmodrom byl ukrytý hluboko v zakázaném pásmu, ale.... Raketu jsme sice na oběžnou dráhu nedostali, terminál je však dostavěn, bohužel nikdy nebyl otevřen civilním cestujícím tak, jak se původně plánovalo.....