Before/After

Před / po...

TATRA 806 6x6...

Tatru 805 "Kačenu,Kvíčalu" zná snad každý, kdo se trochu zajímá o starší nákladní vozy tuzemské výroby. Málokdo však ví, že na základě tohoto vozu vznikl v roce 1959 jediný prototyp nákladního vozu Tatra 806 se třemi hnacími nápravami. Vyroben byl na základě požadavku ženijního vojska pro použití jako lehký nákladní tahač výjezdový s přepravou mužstva, nebo materiálu a zároveň s možností táhnout střední podvalník pro malé lodě. Tři hnané nápravy byly zvoleny pro snadnější průchod terénem, zároveň byl také osazen tou dobou nový nejsilnější osmiválcový motor T 603A s výkonem 77 kW (105 koní). Převodovka zůstala 4 stupňová, stejně jako možnost řazení pohonu obou předních řiditelných náprav. Jízdní vlastnosti tohoto prototypu byly hodnoceny na výbornou, díky přidané nápravě vozidlo netrpělo takovou "kolíbavostí" jako vozy sériové produkce. Bohužel však zmizela výhoda malého zlomového úhlu. Problémem byla také vysoká tuhost řízení.
Prototyp byl dodán k 51.ženijní brigádě do Litoměřic. Jak dlouho a úspěšně sloužil se nepodařilo vypátrat. Lze se domnívat, že zkušenosti z provozu byly takové, že automobilka v Kopřivnici zůstala pouze u tohoto jednoho prototypu a dále se výrobou nezabývala. Stroj zůstal zapomenut. Prameny ho objevují až začátkem osmdesátých let v okrese Benešov už jako upravený vůz tehdejší Požární ochrany. Sloužil podobným úkolům pro jaké byl konstruován - jako tahač valníků pro lodě, nebo tahač dvounápravových kompresorů. Vnitřek nástavby byl upraven pro převoz výjezdové skupiny. Více se neví.
Zatím poslední objevení stroje proběhlo minulý rok v létě, kdy Tatru zapomenutou v rohu staré stodoly pod balíky slámy odhrabal zájemce o náhradní díly v domnění, že se jedná o klasickou T805. Vozidlo zůstalo velmi zachovalé a skoro bez známky rzi. Majitel si tohoto kusu cení a nemá zájem o jeho velikou popularitu. Snad se někdy v budoucnu dočkáme veřejného předvedení.

Velikost pracovního souboru 4,3 GB, 189 vrstev, 56 zdrojových fotografií

Stroj č.9...

Normalizace a rozmach socialistického zemědělství na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let nám překvapivě přinesla mnoho nových a zajímavých projektů. Jedním z nich je pěstování rýže na území Československé socialistické republiky. Ano, byly tu již pokusy v padesátých letech na území jižního Slovenska, bohužel neúspěšné. Věda však pokročila dále a pod vedením Čínských odborníků byla pro pěstování rýže vybrána pramenitá oblast Žďárských vrchů s dostatkem vody a na živiny bohatých podmáčených luk a rašelinišť. Nadmořská výška okolo 650m.n.m. také zvoleným odrůdám rýže vyhovovala. Problém však nastal s mechanizací, kdy klasické traktory národní produkce často zapadaly v hlubokém bahně. Odborníci z místní strojní traktorové stanice však neváhali a rozhodli se pro mechanizaci pěstování rýže využít zapomenuté traktory z transportu do Východního Německa, rumunské stroje UTB/Universal U-651M. Už pohon 4x4, a výkonný motor o 65 koňských silách je předurčoval k úpravám. Bylo vymyšleno řešení odlehčení hmotnosti traktoru pomocí třílisté vrtule poháněné prodlouženou hřídelí od zadní části převodové skříně za sedačkou řidiče. K vyrovnání točivého momentu hlavního rotoru byla v přední části instalován pomocný rotor. Páka cyklického řízení byla vedena odshora nad volant. Stroje se v praxi velmi osvědčily a nejenom, že hlavní rotor traktor nadlehčoval, dokázal ho i zvednout do výšky, takže traktoristé rádi využívali k cestám na pole vzdušných přeletů. Bohužel jak to v podobných případech bývá, pěstování rýže se v daných podmínkách neujalo. Mnozí za to viní zahraniční odborníky, ale ti se rozutekli v náručí českých děvčat, takže.... Stroje pak ještě chvíli pomáhaly na půdě domácí traktorové stanice a sloužily např. k postřikům plodin z výšky, postupně však byly rozebírány na náhradní díly, až zbyl tento jediný...

Jedinečný unikát...

Psal se rok 1973, kdy spatřil světlo světa tento unikát. Autobus s podpůrným reaktivním pohonem. Na českých letištích byl totiž zájem o rychlou přepravu cestujících, jenže dostupné autobusy svou max. rychlostí 100km/hod požadavkům nevyhovovaly. Proto bylo přistoupeno k vývoji testovacího modelu s přidanými proudovými motory, které při testech dopomohly k rychlosti až 180km/hod. Při testech byl autobus dodatečně osazen směrovým kormidlem, které udržovalo stabilitu řízení. Díky větší spotřebě paliva, byly v přední části vozu namontovány přídavné nádrže. Testy vozidla byly velmi úspěšné, ale narazilo se na jiný problém. Zkušební cestující špatně snášeli vysoké rychlosti a při zrychlení se jim dělalo velmi nevolno. I řidiči se s tímto strojem báli, takže najednou nebyl nikdo, kdo by usedl za volant. Proto byl autobus odstaven a po nějakém čase byl předělaný na vinárnu pro posádky letadel. Prostory se však nezdály důstojné, vinárna se neujala a autobus byl odprodán jednomu aeroklubu jako klubovna s hospodou. Na místním sportovním letišti pak stojí až do teď. Bohužel krásná, stylová hospůdka v útrobách tohoto speciálu by možná fungovala dodnes, nebýt loterie ministerstva financí s účtenkami. Život na vesnici je totiž jiný, než si v Praze myslí. Díky tomu zbývá posledních pár dní, než přijede drapák z kovošrotu....

Velikost pracovního souboru 621 MB, 552 vrstev, 73 zdrojových fotografií.

Atomový dědek...

O tom, že lidem v bývalém svazku RVHP to myslelo není pochyb. O různých inovátorských řešení té doby také. Tento prototypový vůz je toho důkazem! Nelehkého úkolu se zhostilo Maďarsko a trojice podniků Ikarus, Rába a Csepel. Na podvozku Tatry 148, který jako jediný vyhovoval svou konstrukcí vytvořili inovátorský vůz poháněný elektrickou energií získanou štěpením atomu. Lehkovodní minireaktor s výkonem 400kW umístěný vpředu na nárazníku poskytoval dostatek výkonu k pohonu turbíny spojené s alternátorem vložené vpředu pod kapotu kolmo k ose vozidla. Elektrický motor obstarávající pohon speciálu je pod kabinou, těsně před převodovkou. Chlazení spolu s vědeckým zařízením pro řízení a monitoring dali konstruktéři do nástavby prototypu. Nukleon, jak byl stroj pojmenován vykazoval výborné výsledky při testovacích jízdách. Jeho spotřeba byla jen několik gramů štěpného materiálu na 100km. Bohužel vůz i přes několikanásobné stínění moc zářil, takže po přísně tajných vojenských zkouškách byl celý projekt zastaven a stroj bez paliva byl ponechán zapomenut na kraji jednoho Maďarského vojenského prostoru. A stojí tam ponechán svému osudu dodnes...

Opuštěný kosmodrom...

Každý dnes vidí kosmické úspěchy velkých států, ale že i Češi měli svůj vesmírný program, na to se zapomíná. Ano, byl tajný a kosmodrom byl ukrytý hluboko v zakázaném pásmu, ale.... Raketu jsme sice na oběžnou dráhu nedostali, terminál je však dostavěn, bohužel nikdy nebyl otevřen civilním cestujícím tak, jak se původně plánovalo.....

Osmikolka...

Jedna rarita, která se moc často nevidí! Je jí prototypová TATRA 148 ne s obvyklými třemi, ale čtyřmi hnacími nápravami! Byla původně vyvíjena do mělkého terénu, aby se při nižším zatížení náprav kola nebořila do půdy, ale aby nosnost vozidla zůstala zachována. Z projektu bohužel sešlo díky horší ovladatelnosti do stran... Ale! Poslední Tatra tohoto projektu dodnes jezdí v jednom lomu v Pardubickém kraji....

Náčelník...

Speciální prototyp vozidla Veřejné bezpečnosti pro práci ve stíženém terénu, nebo pro potlačování demonstrací. Mírně podomácku poupraveno současným majitelem.

Prodloužená...

Konstruktéři TATRY již kdysi hledali náhradu za těžký tahač T141. V návrhu byla konstrukce T138 s prodlouženou kabinou. Bohužel zůstalo u návrhu. Prodloužená kabina však nedala někomu spát, takže vznikla, ale až s kabinou T148. Prototypová verze však nebyla tahač, ale autojeřáb. Podle prodloužené střechy připomínající vysoké čelo jednoho státníka spolu s náladou ve společnosti dostala přezdívku "Lenin".Naštěstí se dochovala v jednom snad všemi zapomenutém místě...